Sport Life 2007 je za námi. Moc se tady nebudu rozepisovat o technice, jelikož chystáme sérii komentovaných minigalerií s videy a několik videocastů, takže jen pár postřehů…Do Brna jsme vyráželi v sobotu ráno. Plán byl dojet autem do KV a odtamud jet s Černochem, ale nečekaný příval sněhu v kombinaci s letníma pneu způdobil, že jsme se jen zlehka sklouzli po Nejdku, auto píchli pod kopec (řekl bych, že dřív než na jaře si ho Pepa nevyzvedne;-) ) a jeli do KV busem.

Jako první vcházíme do haly s bmx překážkama. Čárys mi později vyprávěl, že tam viděl samý pekla, což se o naší návštěvě rozhodně říct nedá. Jezdily tam děti stylem: přijedu na odraz, jsem krátkej, většinou přesto zkusim něco zkroutit, i když to naprosto nemám v ruce, ohranim dopad jak kráva a pravděpodobně se na něm rozsekám. Pak vyjedou na vršek rampy, zazevlej a jdou do toho znova ve stejnym štýlu. Jezděj to obousměrně a chaoticky, takže to do sebe dva občas prásknou, což jmse viděli hlavně v neděli, kdy jeden takovej střet vypadal snad na zlomeninu. Hlavní je mít o tři čísla menší holčičí kalhoty, růžový ráfky a prostě bejt emo.

Následuje hlavní hala V. Je tu toho spousta (za 10 minut jako Sport Prague to rozhodně neprojdete - i ke konci druhého dne nacházím stánky, kde jsem nebyl.), ale dnes na Sport Lifu prakticky nenajdete převratnou novinku - vše už bylo někde na webu, případně představeno ns Eurobiku. SL je tedy hlavně příležitostí okouknout vše ze všech stran, pomačkat na všech kolech páčky a pokecat se známými.

Jinak všichni ladí hlavně design - bílá bude v příští sezóně ještě víc in, mí ji už i Shaman.

Taky se hodně rozmáhají holčičí motivy jak v oblečení tak na rámech - samá kytička a trendy kudrlinka, vše jak od jednoho designéra, ale trh to holt chce.

Za nejzlobivější stánek vyhlašuji Engram! Pubertální holky s rozverným Kubajszem a zákeřným FM.us jsou vražednou kombinací. Kradou mi věci, lapí na mě samolepky a vůbec jsou na mě zlí. :D

Večer po poradě s Pádlistou nacházíme první hospodu. Jsme tu jen chvíli, máme hlad a přesouváme se proto do další. Najít v Brně mezi těma nonstop hernama hospodu, kde vám udělají něco k jídlu, je takřka nemožný. Nicméně nakonec něco nacházíme a všichni se nehorázně přecpáváme. Když usuzujeme, že už jsme to viděli, táhneme do třetí. Další chlast. Moc se nám tam nelíbí, Černoch dostává telefonem tip na další podnik. Cestou kupuje turistickou mapu, kam zakreslujeme plány. Pro mě naprosto nepochopitelně zapadlou a nenápadnou hospodu po chvíli nacházíme. Myslim, že se jmenuje “Mejdlo”… teda vlastně správně moravsky “Mýdlo.” Je to ten typ podniku, kde ti vrazí půllitr do obličeje se slovy: “Zašij si to, Jimi,” ale je to tu celkem fajn. Další chlast. Rozepisovat to nehodlám, neni toho málo. Prohráváme pár fotbálků a chceme si spravit chuť kulečníkem.

V neděli jako první vcházíme do outdoor haly, kde maj roštěnky nějakej lezeckej contest. Vydržíme na ně koukat nesmírně dlouho. Opravdu dlouho - na zbytek expozice kašlem. Napříč halou je u stropu natáhlý lano a nechaj vás svézt na kladce - jdeme do toho! Bohužel se právě chystaj na oběd, takže nás neberou. Když se tam vracíme později, tak už zase končí a nic z toho není. Štve mě to. Extra rychle to nejelo, ale výška i dýlka slušná.

Pak proběhat, co jsme včera nestihli, vše nafotit a natočit - máme toho za ty 2 dny celkem dost. Čekáme, až se začnou rozebírat stánky, jelikož si Svášek do KV odváží novýho FR Mongoose. Během neděle přibývá sněhu a většina lidí se děsí návratu. Pár kilometrů za Brnem pak skutečně jedeme D1 v rally stylu šedesátikilometrovou rychlostí, ale po chvíli se to naštěstí lepší.

Díky Černochovi z Theosportu za dopravu a lístky!