Pozdě ale přece je tu report ze Špindlu. Jde spíše o snůšku mých pocitů a zamyšlení nad pohárem, takže to zas tak na aktuálnosti neztratilo.Začnu možná trochu od konce, ale nedá mi to. Poslední pohárový závod vybízí k bilancování celého seriálu a letos je z různých důvodů u mne tahle potřeba ještě silnější než jindy. Inu “seriál” - ono letos šlo vlastně o jakousi trilogii, jelikož na Klínovci vlastně v první jízdě nešlo o nic nikomu a hobíkům, kteří mají každou chvíli jiné krycí jméno a nyní je to honosné “expert”, nešlo o nic ani v jízdě druhé.

Pojede nás příští rok 20?

Čeho si ve Špindlu musel hned všimnout každý, byl až nebývale nízký počet jak závodníků tak diváků. Těžko říct, zda na nezájmu závodníků měla větší podíl letitá, stále stejná (snad jen stále vyjetější a k materiálu krutější) trať, velice vhodně zvolený termín dávající eliťákům možnost volby, zda jet ČP či svěťák takřka za humny, tradičně lákavé ceny, bezchybná organizace a jednoznačná férová pravidla použitá v předešlých podnicích či jen tradiční podzimní lenost a opotřebovanost bikerstva. Pokud někomu přijde kolize termínů ČP a SP jako maličkost, tak se mýlí. Ano, vím, jak těžko se kalendář skládá. Vím, že UCI si občas s termíny udělá nečekaná škatulata na prahu sezóny. Přesto by toto mělo mít při sestavování kalendáře prioritu. Neúčast předních jezdců sportu prostě škodí.

Co považuji za obzvláště varující je fakt, že jsem mezi diváky, které už tak tvoří výhradně doporvod jezdců, se objevuje stále více aktivních riderů, kterým z nějakého důvodu nestojí za to se do závodu přihlásit. Chtělo by se zamyslet, proč tomu tak je. Přitáhnout lidi úplně zvenčí není zrovna ve Špindlu jednoduchou záležitostí, přesto by na to pořadatelé neměli úplně rezignovat. Jediný plakát, který jsem během těch pár dní v Krkonoších viděl, byl pohozen na stole u registrace.

Zase ta pravidla

Opět se ukázala nesmyslnost některých pravidel, o kterých jsem si myslel, že by se v praxi neaplikovala. Může mi někdo vysvětlit, čím by kdo koho poškodil přestupem před posledním závodem trojdílného seriálu z kategorie HT do Expert? Zvrátil by zlý hardtailista během sezóny koupivší fulla celkové pořadí této hobby kategorie a připravil by někoho o tučné prize money? Tohle se totiž stalo tentokrát třeba Fousmenovi. Myslím, že kdyby se to nestalo i výřečnějšímu a mediální silou a bojovým psem disponujícímu Zvoloušovi, jet by ho nenechali. Proč?

Trať

Je furt stejná. Tečka.

Špindl vítá turisty

Myslíte, že si jen tak přijedete do městečka žijícího z turismu a někam si zajdete v klidu posedět? Myslíte, že po vlekaři ahoteliéry tolik proklínané zimně vás budou vítat s otevřenou náručí? Ve Špindlu vás mají na háku. V hospodě u našeho depa je obrovská cedule “zítra zavřeno”. Přicházíme asi v 7 a servírka nás dost nepříjemně upozorňuje, že v 10 prostě zavře. Opakuje to během večera ještě několikrát. Drahoš slaví narozky a tak se objednávají rundy ne zrovna levných panáků. Lidi chtějí chlastat a utratit tam peníze. No a? Zavíráme! Jinde nic, jdeme spát.

pátek - trénink

Léto nás definitivně opouští - čtvrteční noc byla fakt dost. Zimou jsem se vzbudil tak 30x. Ráno jen neochotně vylézáme na chladný vzduch a čekáme, zda se něco změní. Jet 2 jízdy před polední pauzou dle kluků nemá smysl a vyjíždíme tak až v jednu. Je na zvážení, zda je tedy nutné si brát už ve čtvrtek dovolenou a být ve Špindlu mezi prvními. No nic. Dávám si pak asi 7 jízd, z nichž třikrát bodám. Heiník tu není a někdo to za něj vzít musí. Hospoda u depa je zavřená. Erpet je zavřený. Ve městě nikdo není. Nacházíme otevřenou hospodu, kde se (podotýkám, že sami) dobře bavíme do doby, než má někdo nápad jít na dolskou. Jdeme a střetáváme se s další bandou. Jinak prázdno, takže se vracíme. Za chvíli se zavírá, že…

sobota - zvoloušovo XCčko

Jelikož hoblovat špindlerovskou trať tři dny v kuse není zas až taková zábava, domluvili jsme se se Zvoloušem na sobotním odpoledním freeridingu. Nakonec nás jede 8, já jediný v integrále. No co, aspoň bude sranda. Vyjíždíme na vrchol, ale vydáváme se na druhou stranu kopce směr Vrchlabí. Lesní singletracky, koryta a palbu po boulovaté louce jen občas přeruší traverz nebo menší výjezd. Visím za Zvoloušem, takžecelkem vím kudy a je to super! Ve Vrchlabí se naše parta trhá - krosaři chtějí chrtit po svých, já se zvoloušem vyjíždíme k lanovce Herlíkovice - v plánu je vývos na Žalý, jízda po hřebeni na Medvědín a další freeride do Špindlu. Po chvíli dupání jsme konečně u lanovky, leč nevypadá moc v provozu. Naštěstí je to jiná, nová - ta naše je ještě kousek výš. Dupeme tedy dál a jsme konečně u ní. Leč ani tato nevypadá moc otevřeně. Jako první spatřuji ceduli “MIMO PROVOZ”. To snad ne! Dost váháme, zda se vyškrábat nahoru po svých a z posledních sil dojet plánovaný freeride či radši vyjet po áčku a dát ještě tak 2 jízdy na dh trati. Nakonec volíme druhou variantu s nějakým obědem cestou. Cestou nic není. Vrchlabí - Sv. Petr po asfaltu v krunýři, s integrálou na batohu a podhuštěnými koly se nejeví jako výlet snů. Nicméně jsme tam celkem rychle a po dlouhám odpočinku ještě dvě jízdy padají.

Večer už je konečně otevřený Erpet. Dáváme jídlo ve stylu “školní jídelna” (stojíte ve frontě s tácem, jen zaplatíte tolik, co tenkrát za stravenky na měsíc :D ) a poté si sami chodíme pro piva - obsluha není, což je možná dobře, jelikož jsou tu ty příjemný hoky ze čtvrtka. S koučem a Filipem však nacházíme příjemné útočiště u stánku v depu.

Místa, vteřiny, body, branky…

K závodu snad jen telegraficky, výsledky máte jinde. Srbík v mastrech naprosto bez konkurence - už aby se vrátil trápit eliťáky, Majgl HT, Káťa si dala i obě Hariet a poprvý tak vyhrála - je teď fakt dobrá. Jedou jen dvě Češky, doplňuje je jedna Slovenka, jedna Němka a jedna Sojka… teda Polka. Píďa dala před ČP nepochopitelně přednost Vancouveru, Tereza se rozbila v tréninku a Sylvie taky ještě není úplně ready, zato ji jde dost slyšet na trati!;-) Na poslední eliťáky jsme utvořili s Čárysem tradiční kotel u dřevěných skoků před cílem. Mladá mediální mrdka z východu (záměrně jsem projednou korektně nepoužil slovo Asie) Filip Mat.ušů na druhá lavici předvádí mega WHIP, jaký umí jenom on. Za zvuků finské polky linoucích se z jeho kapsy si dojíždí pro třetí místo. Respekt jemu, jeho MX styl je to, co diváci chtějí. První flek bere a tím i celkové vítězství na sebe strhává Adam Vágner.
MMRB on the Track

První jízdu celkem nemá cenu popisovat - vždy jsem se v první vyšťavil a v druhé se pak ve větším klidu z toho, že jsem poslední přecejen neskončil, o něco zlepšil. Přišla tedy nová taktika projet si už první víc lážo plážo a zjistit, jak rozvrhnout síly (protože jet tenhle MX v kuse mimo závod mě prostě nikdo nedonutí;-) Za mnou startoval Sokolík, takže až k borůvčí se pořád ohlížím, kde ten kluk vězí. Konečně ho vidím a je jasné, že mě dojede v nejhorší technice. Nu což, uskakuju mu tam do strany. Čas jsem přesto čekal aspoň trochu lepší, holt tu na to fakt nemám, je to rozmlácený dost a fyzička špatná.

Druhou jízdu jedu nahoru lanovkou s Čerwem z Rakovníka. Má už, pevňák jeden, odjeto a tak přemejšlí, kam se půjde mrknout. “Dám si tě v tý pomalý technice, jak ji nemáš rád - tam spadneš!” Za mnou startuje Červ ze Sušice (pokud je neznáte, jde o 2 osoby lišící se jedním “V”;-) Hecujeme se, že dáme duálek, jestli mě dojede. Ccheme jet pro diváky a provádět ještě větší show než Červ v prvním kole, kdy nechal u Hromovky bike na odrazu a seskočil to dolů naostro:o)

Píp - píp - píp - píííííp a už frčím. Nahoře to jde líp než jízdu předtím, nicméně už na konci boulovatý techniky před Hromovkou toho mám plný kecky a rozvrhávat není co. Když to člověk kopíruje, aby to trochu jelo, stojí to opravdu moc sil. Víc než mám. Už nahoře mi sjíždí chránič a já vím, že ač jsem se 3 dny neválel, na to holý koleno prostě pudu. Snažím se ho na rovince otočit zpátky, ale nejde to. Pod hromovkou menší rozhoz, ale pořád v normě. Blížím se k tý ukrutný rovný technice, podřazuju a už slyším sborovej řev: “Brozíku, spadni!” Čerw je tu a má kolem sebe bandu lidí. Když už se jim pomalu začínám vzdalot a jsem rád, že je budu mít z krku, snažím se ještě aspoň trochu protočit kliky. Ve chvíli, kdy jdu nad řidítka se zamykám o jeden z velkých rýču trčících ze země a jdu dolu. Řev maximální, předvedl jsem přesně to, na co čekali. Sbírám se pomaloučku, ona ta pauzička přijde celkem vhod;-) Chvíli jedu ve strašný křeči, občas noha dole, fakt to nejde. Chci banánem přeskočit příkop, ale ruce nějak neposlouchají a prostě do něj rvu přední. Tohle ustávám těsně kolek kolíku a s břichem na představci fakt zázračně. Aby toho nebylo dost, Červ skutečně stahuje tu půlminutu a pouštím ho. Nicméně za ním jedu tak deset vteřin a válí se pod dropem. Chválím ho tedy za parádní show a jsem zase na “špici”:o) Dole už jen rezignovaně kontroluju, aby mě nedojel znova, následuje rozhoz do borůvčí (v tréninku tam byla taková dost nepříjemně kopající paleta, která pak zmizela a zůstal po ní rygol, s čímž mělo pár lidí problémy - dle mých slov před jízdou to je naprosto ok… není) Prásk - poslední placákovej drop a je tu cíl. Co to slyší uši mé? Ivan Mejtský tentokrát není nikde zalezlý a přečte můj čas? Moji jízdu komentuje, že: “přijel asi nějaký baťůžkář na výletě.” Mám toho tak akorát a ukazuju mu, že je fakt jednička. Carlose přesto pojíždím, protože jede s 0,2 v předním, muhahahá! (Tohle jsem napsat musel:) Nejlepší čas o 2s horší než loni. Něco dělám asi špatně.

Tak skončil studený víkend v prázdném zabedněném Špindlu. Jednou ročně je tohle maratonské endurance DH docela zajímavým testem fyzické zdatnosti - většinou se k tomu přidává i fajn prostředí s rychlou lanovkou a kvalitními službami, ale to nesmí být závod mimo hlavní sezónu. Tři dny ježdění s přáteli ale nemůže v podstatě nic rozhodit, takže suma sumárum to bylo fajn.

PS: Když to tak po sobě čtu, tak vidím, že jsem napsal víc o Špindlerovském pohostinství než o ježdění… ale to ježdění jste už četli jinde. Na mtbs se strhla po závodě zprvu celkem konstruktivní debata o podobě ČP, která se bohužel později stočila k věčnámu žabomyšímu “asiati vs. pepíci” a o mě se tam třeba tvrdilo, že jem FM kdesi nadával za domlíkování trati na Klínovci, nad čímž jsme se později s filipem zasmáli:o) Nu, proč neodvést pozornost jinam. Měl jsem pár nápadů, jak se pokusit letošní trochu pošramocenou pověst našeho top závodnítněkdy pěkně od plic anonymně zanadávat.