V sobotu jsme byli u Roba, že projedeme traily po zimě, jestli pořád stejně  drncají, jsou na stejném místě a jsou pořád tak zábavné. Traily jsou na stejném místě. Asi jsou i stejné, ale rozhodně drncají víc. A protože si Rob na nás připravil novinku, v podobě Honky Tonky trailu, bylo nutno si ho dnes vyrazit prohlídnout znovu a bez předsudků.

Mnoho lidí se mnou určitě nebude souhlasit, ale je to pecka. Trail, který kdo projede bez odšlápnutí a bez chyby, tak je bud strašný talent, nebo neuvěřitelný klikař. Jak v sobotu šel za Robem lehce, a chyboval jsem jen malinko, tak dneska to bylo už horší. Abych projel úseky čistě, musel jsem se vracet znovu a znovu. A to ne, že bych je potom projel čistě, prostě jsem si jenom nešlápl na zem. Ne, že by tam bylo něco těžkého, každý metr samostatně by byla sranda a jednoduchost sama, ale takhle pohromadě to potrápí hlavu i tělo.

Každopádně, pokud se má jezdec někam posunout, tak jedině na trailu, který neprojede na první pokus. Ani na druhý. Uvidíme, jaké budou další ohlasy, mě a bráchovi se líbí moc. Názory ostatních nemohu hodnotit. Určitě se podělí sami.