Po stopách mosteckého marathonu
Po stopách mosteckého marathonu
Maratony jsem bral vždycky jako takovou hodně nízkou životní formu bikování. Tisícihlavý dav jezdí hodiny po širokejch šotolinách, kroutí klikama a celkově to připomíná spíš nezvhlednou silniční cyklistiku v lese. Občas se jezdec samozřejmě nechá vyfotit při nesmyslným projíždění brodu, aby mohl v pondělí v kanceláři ukazovat, jak je hustej. Nelákalo mě to.
Extrém bike Most má pověst jinou. Od lidí, kteří jezdit umí, o něm už dlouhou dobu čtu i slýchám jen superlativy. Lidi, co jen polykají kilometry, o něm radši mlčí. Organizátoři se chlubí obrovským podílem singletracku, až se mi to nechce věřit. Ale člověk si má názor udělat sám a zkusit to chci už dlouho. Perry se tam chystá hned závodit, takže padl návrh, že by si to někdy projel.
Tradiční lavírování: “tak jo… nebo ne… příští víkend… až s tamtěma – teď nikdo nemůže… někdy jindy… dáme teď radši tohle,” vystřídalo nakonec “tak teda jedem” a já si na dostihovim závodišti v Mostě, na startu 64km extrémního závdu, zapínám helmu a přemejšlim, jak velkou pitomost jsem to zase jednou udělal. Na poslední chvíli při pohledu do mapy vyměkáváme a přejíždíme autem a na začátek terénu. Přecejen obligátní přiblížení po širokejch cestách k lesu, kde by se mělo závodní pole aspoň trochu roztrhat, dneska snad absolvovat nemusíme a tušíme, že trocha ušetřených sil se bude ke konci určitě hodit. Později se to ukazuje jako opravdu velice moudré rozhodnutí.
Vjezd do lesa od motokrosový trati začíná poměrně ostrym stoupáním. Jedu pár minut, začínám mít dost a opět přemejšlím o tom, že tohle byla fakt kardinální pitomost. Jenže cesta se najednou zužuje, jedna zavřená točka kolem stromu střídá druhou, občas se do cesty připlete schůdek na dropnutí, kláda na bunnyhop, lávka přes potok, klikatí se to, ostrý klesání střídá krátkej svižnej výjezd, začínám se chcechtat jak Rob Trnka kdykoliv, když ho posadíte na kolo. Přiznám se, nečekal jsem to tak dobrý. Akorát si tu moc neumím představit závod se stovkama účastníků. Už vidím, jak si ty sjezdy “užívám” za jezdcem na Meridě se zadkem obalenym v lykře vyšpuleným až k nebesům a všemi osmi prsty čouhajícími z krátkých rukavic snažícími se co nejvíce rozkvílet jezdcovy brzdy.
Příjemný singlování po delší době střídá nudnej asfalto/šotolinovej přejezd kolem vodní nádrže a městem, blížíme se ke kopci s hradem, kterej nad městem trčí tak, že vypadá nedobytně i v jedenadvacátym století. Stoupání je ostrý a serpentíny úzký a zavřený. Je technicky těžký projet je a nešlápnout si na zem, občas se to nedaří. Z vršku se otvírají až alpsky kýčovitý výhledy. Teda se dvěma malými rozdíly – tady jsou na pozadí důlní stroje, výsypky, chladící věže a neskutečně tu řvou stovky kobyl z pod kapot závoďáků z nedalekýho autodromu.
Vracíme se zpátky na hlavní kopec, kde je to neskutečně namotaný. A když si představím, kolik humbuku se udělá kvůli pár kilometrům singletracku, nechápu, jak udělali tohle – je v tom neskutečně práce. Velká část pěšin traverzuje strmej svah a tak je všechno zakopaný, vyztužený kládama, je tu neskutečný množství stavěnejch menších či větších klpenek. V jednom místě je na trati dokonce malej dřevěnej wallride a občas je to tak strmý, že to většina hobby žiletek podle mě nemůže dát. Za sedlovku ovládanou z řidítek jsem rozhodně rád.
Stoupáme kolem nějaký místní freeride trati (takovej ten nevzhlednej styl, kdy se použije kdejakej dřevěnej bordel z okolí a pak se kluci divěj, že je to nekomu trnem v oku) a já přemejšlim o tom, že největší sranda by byla tam ty maratonce nahnat. No co myslíte? Jasně, že se tamtudy pak jede dolu. Začít se dá tak 5m gapem, kdyby si někdo troufnul.
Slunce je pořád blíž obzoru, nohy přestávaj fungovat a já bych si to nejradši zkrátil. Tahle možnost tu je i v závodě, dá se zvolit kratší varianta, jenže iPhone s mapou se mi vybil, což nás nutí jet po šipkách až do konce, nebo bychom už nikdy nenašli auto. Vždycky něco vypadá jako závěrečnej sjezd do města, tělo už je celý natěšený, že bude konec, ale dole šipky zavelí odbočit zase nahoru. Po úmornym stoupání se zase sjíždí, tohle už musí bejt jednoznačně poslední. Jenže dole vás to zase vrátí zpátky, projíždíte dva metry od místa, kde jste byli před hodinou. Tohle se opakuje tak pětkrát. Stavitel trati musel bejt vtipálek se sadistickejma sklonama, tohle fakt už neni možný.
Kdybych věděl, kde to na tom konci utnout dřív, asi by mi to stačilo, ke konci jsem spíš trpěl, než si to užíval. Ale stejně to bylo super. Tahle trať má rozhodně koule.
Informace o trati a závodě.
-
- Po stopách mosteckého marathonu
About the Author
Comments:
Napsat komentář
- Twitter feed loading...
12. April 2011 at 10.58
no ty vole… v sobotu jsem to měl v plánu, ale protože se nikomu nechtělo, tak jsem jel do Krupky
12. April 2011 at 11.47
Hmmm, možná bychom mohli o plánech dát všichni předem vědět, tohle je škoda.
12. April 2011 at 13.22
vloni jsem tam byl. rozhodně asi nejzábavnější trať na MX. takovej nekonečnej trail. Super.
12. April 2011 at 13.30
Hej škoda, že jsem nevěl, že přijedeš do Mostu. Mohl jsem jet s vámi. Jsem na resslu 2x týdně. Tak snad příště.
12. April 2011 at 13.39
Ressl je druhej nejlepší Enduro kopec v čechách …po Nejdku. ;-)
12. April 2011 at 14.05
Uletely vcely ? http://etbikez.com/wp-content/images_clanky/P4093544.jpg
12. April 2011 at 14.19
Ruzaman: My to nakonec domluvili dost narychlo.
Ovar: Ne, to je výraz “To nejsme ani v půlce? Fňuk, fňuk.”
12. April 2011 at 15.53
pěkný,i fotky ujdou :)
13. April 2011 at 12.08
Myslel jsem, že o Mostu jsem ti řekl já. Znamená to, že patřím mezi lidi, co jezdit umí? :-)
13. April 2011 at 14.50
To, že je tam technická trať, vím tak 4 roky – myslím, že hlavně od lidí kolem Meziboří. Tys mi to teď připomenul, že bychom se tam mohli konečně podívat. A jinak umíš víc jak kdejakej frýrajter:)
14. April 2011 at 8.27
A je tam ta trať takhle značená celej rok? Taky bych se svezl…
15. April 2011 at 7.25
JOoo, tam musim…v nejbližší době mam nafasovat na test novýho Reigna a přesně vim kde ho protáhnu :-)
15. April 2011 at 21.57
Tento vykend na Resslu v Mostě testovačka kol, např. Cannondale jakyll, Scott Genius LT, Trek Remedy. Kdo chce prijeďte si užít enduro den. http://www.bikeparkmost.cz/testovani/
15. April 2011 at 22.03
zvolouši až budeš mít cestu do mostu na ressl, dej vědet rad to s tebou projedu. Diky Napiš ruzicka@freeline.cz
18. April 2011 at 12.00
Vypadá to více než pěkně… Za jak dlouho jste to asi objeli?
18. April 2011 at 12.00
Vypadá to více než pěkně… Za jak dlouho jste to asi objeli?
18. April 2011 at 14.48
CCa 5-6 hodin s nějakou tou zastávkou… Průměr byl snad 12kmh;)