Poslední letošní ČPDH jsem jako vždy protáhl na trojdenní trip, tentokrát s menším odskočením do nedalekého Špindlu.
Špindlerův Mlýn (aneb zpět na území nerudných servírek z Audibaru)
Čerw už asi měsíc dopředu naplánoval výlet do Špindlu. Fajn. Očekávám přesun autem, něco ježdění na DH trati a úžasnej dlouhej freeride do Vrchlabí. Všechno Špatně – Čerw naplánoval, jak z Rokytnice dojet do Špindlu po ose a cestou dát freeride z Medvědína. Jedeme, později tlačíme, dlouhej táhlej stoupák, kterej nemá konce. Obtáčí se kolem údolí a já koukám, jak cesta vede kamsi v dál. Všechno špatně. Jo, jsem z tý Francie zhejčkanej, lanovka sakra chybí. Konečně je tu první značka “extra výživný trail” (silniční kolo s otočenými berany v červeném kolečku – je jich takových v Krnapu plno). Kluci trochu měknou, takže se slovy: “Francouzi by tu vybagrovali skoky, tak co!” vstupuju do zóny zakázané naší zelenou lobby. Značka tentokrát ale nějak kecá (čili všechno špatně) – cesta je pořád široká, rovná a vcelku nezábavná. No, nějak se na ten Medvědín dosat musíme.
Při tlačení první zónou Krnapu se při míjení bagru, Tatrovky, či Nissanu Navary zamýšlím nad tím, co že se tu před těmi zlými koly vlastně chrání. Cesta je široká, umělá, šotolinová, kamenná či asfaltová. Navara i Tatrovka se tam v pohodě sveze, pro bikera je to největší hřích. Napadá mě, že asi chtějí chránit pěšáky před těmi davy bikerů dychtícími jezdit tímto nezáživným terénem. Ale za den jsem jich potkal tak deset a mám vyzkoušený, že s trochou ohleduplnosti se dá s pěšáky v pohodě koexistovat. Jenže naše společnost na to jaksi pořád nemá. Tam totiž stačí “Bon jour. Merci.”
a všichni jsou spokojení, u nás se to prostě zavře, protože pěšák je nadčlověk a nemohl by nerušeně vykonávat nordic walking a trousit po cestách vajgly a jinej binec.
Freeride z Medvědína nikdo z nás nikdy nejel. Já se tam se Zvoloušem vydal předloni, ale živý plot tvořený dvěma správci parku a policistou byl v hlídání přístupové asfaltky dost neoblomný. Až bude chtít finančák nějaký peníze, budu aspoň moci klidně spát s vědomím, že je za ně zaplacen někdo podobně užitečný. Zvolouš je divnej a pracuje i v pátek, takže nám tentokrát průvodce nedělá a po telefonu nás naviguje blbě. Takže kvůli němu kýženej track nenacházíme a dáváme si jen asi stometrovou divočejší pěšinku. Plánujeme, jak ho večer potrestáme rumem.
Předělanej Špindl jedu poprvý – nějak jsem neměl na to absolvovat otvíračku ve sněhu a mrazu. Začátek je určitě lepší – místo palby rovně jsou tu docela fajn klopenky. Skáču z první Hromovku a je tam nečekaně vybržděná kolej – naštěstí to nějak držím. Až sem všechno dobrý, tžeba les nad Hromovkou mne baví velice, dá se tam krásně pumpovat, poskakovat, miluju tenhle úsek. Les pod Borůvčím už jsem tak rád neměl – bylo sakra těžký udržet tam nějakou rychlost. Teď je to dost zjednodušený lávkama, ale řekl bych, že až moc. Jasně – je to jezdivější, projede se tu větší spektrum lidí a z komerčního hlediska pro park určitě super, ale to, co tu bylo těžký, tu už prostě není a pro mě to trochu ztratilo na atraktivitě. S tím, jak postupně odpadaj lokality na ČP 2010, tu můžeme čekat poměrně jednoduchej závod.
Co ale vypadá hodně slibně, je nově vznikající trať pod lanem – je zatím jen vysekaná a označená vlaječkama a i díky textu o slalomu mezi sloupy na billboardech na sloupech jsem chvíli pochyboval, jestli nejde jen o důmyslnou guerillovou reklamu Kooperativy, ale prý tam skutečně bude další trať. Skvělé! Ve spojení s nejlepší lanovkou v ČR a nedalekou Rokytnicí tenhle kout republiky začíní vypadat opravdu zajímavě.
Party time
Večer v Rokytnici, to znamená Šnekoland, ať chcete či ne. Prostě tam skončíte, to je jasný. Zažil jsem tam loni asi největší party z 3DH Cupu a při představě, co tam bude dělat zvěř z ČP, si musím v hlavě některý věci cenzurovat a označovat hvězdičkou. Jdem tam docela brzo a značně posilněni Rumkolou (rukola je podle Juniora salát, takže si to nepleťte). Už před půlnocí mám fakt dost a radši končím. Mají dost i jiní – vyhazovač vyhazuje lidi na chodník, jiný tam ani nechce pustit, je dost nekompromisní. Rčení “vyhodíš ho dveřma, vrátí se oknem” funguje perfektně. Co jsem slyšel, tak se to tam pak ještě dost rozjelo, ale my nejsme takovej bulvár, abychom všechny práskli – kdo tam byl, ví. Kdo ne, tak vězte, že všichni vaši milí byli celý víkend hodní;) Vlastně se nestalo nic.
Rokytnice
Sobotního rána se jako vždy Radkovi z postýlky vůbec nechce. Vůbec! Vykouknu jedním očíčkem a vidím, jak si Čerw už zapíná rukavice a tak jdu po ještě značný chvíli válení teda se sebezapřením taky jezdit. Baví mě to, ale nějak se nemůžu přemluvit do přescesťáku a transferu. Čárys mne na to vede snad pětkrát, ale nemá úspěch. Prej když to skočím, bude závodit. Transfer nakonec padá a je to fakt easy, ale ten roadgap, tam se mi hranit nějak nechce. Čárys teda nakonec závodit nebude. Jinak trať je od loňska, kdy jsem tu byl naposled, dost předělaná a baví mě.
Večer je v plánu jen jídlo, žádná velká party. Jenže já a Zvolouš ve městě? Ne, spát se jen tak nepůjde. Končíme opět ve Šnekolandu a asi po 6. panáku Metaxy ***** nejenže neustále řveme “RACE MODE”, ale přemejšlíme, jak závod víc vyhecovat. Ani nevím proč, ale sázka s Lukassem o to, kdo pojede jízdu na Marosaně v trenkách (pravděpodobnost sněhových přeháněk vysoká), se mi v tu chvíli zdá jako výbornej nápad a dohoda je na světe. Tohle mě ještě bude mrzet. Race Mode! Story o jezdcích, místních čubkách, striptýzu v záři reflektorů auta atd. opět vynechám, jelikož si aspoň hrajeme na seriózní médium. O čem ale pomlčet nedokážu, jsou největší pankáči ze startovního pole – Růžovák se Zeleňákem. Víte, co uděláte, když je vám zima, karavan s dispozicí 6+1 jako Mára nemáte a váš stan nemá ani nezávislý opení? Uděláte oheň. A zatopíte čím? Zatopíte starejma dušema, petkama a podobnym netoxickym výhřevnym palivem z blízkejch popelnic, který si tam za tímto účelem dovalíte.
Teamové foto;)
Je tu neděle, race day. Jak jezdili jiní jsem už
popsal na mtbs, takže teď moje zážitky. První kolo jedu tak nějak na půl plynu s tím, že uvidím, co Lukass předvede. Trápím se. Nestíhám se ale ani rozjet a jsem v cíli – sakra, to asi fakt chtělo přidat. Dává mi asi 13 sekund. Čekal jsem to těsný, věděl jsem, že tu asi spíš vyhraje, protože to má nalítaný, ale 13? Jsem z toho nějakej mrzutej.
Plán na druhou jízdu je teda jasnej – nasadit iPoda a dupat vršek, co to jde. Mám z jízdy podstatně lepší pocit až do pařezů. Tady podkluzuju v jedný zatáčce, vycvakávám a už se nějak nemůžu až ke spodnímu transferu nacvaknout. A jak tady člověk ztratí rychlost, už ji nezíská. Muj průjezd celou touhle zatočenou technikou musí působit přinejmenším komicky. Dole aspoň ukazuju Janě, že skáču hodně, skáču rád, se sevřenýma půlkama dávám poslední zatáčku na kostkách a jsem dole. Stáhnul jsem kolem deseti sekund, ale to je pořád málo. Sakra málo. Vím, co mě čeká a naskakuje mi z tý představy husí kůže. Gratuluju, kámo.
Jinak z DH Racing Teamu se tentokrát nejvíc předvedl Čerw. Sedmý místo v expertech? Je mi jedno, jaký svinstvo žereš, chci to taky! Pojel i obvykle rychlejšího pražskýho Čerfa. Martin Srba i se slušným pádem v druhém kole s přehledem sebral celkové vítězství, takže taky gratulace veliká. Lenka se toho nebojí a se svejma 50kg láme rámy. Účast, a to nejen ta našeho týmu, byla tentokrát trošku slabší, ale bylo to s váma fajn jako vždy.
Tak letošní českej pohár je u konce, zbejvá poslení 3DH, RB Camp, Marosana, možná nějká poslední lokální akce a máme po žížalkách. Já ČP letos moc nedal – jednou jsem dal přednost Tatrám, podruhé Alpám a z toho zbytku mám tak nějak smíšený pocity. Nevím, jestli si to “závodění” v mým pojetí vůbec nechávat měřit, dost věcí mě letos štvalo, na druhou stranu jsem se taky často výborně bavil. Pořádání závodu na Klínovci jsem dal letos hodně času i energie, ale klacky pod nohy lítaly ze všech stran a když pak člověk ještě slyší, že to dělá třeba blbě, nemá už chuť pokračovat. Nějak nevím, co dál, co chci jezdit v příští sezóně. No, vlastně nejen co jezdit
Doufám, že za 14 dní na RB Campu tuhle sezónu parádně zakončíme!p>
foto: Markeet
foto: Ondra Kinkor
20. September 2009 at 21.33
Sem první a nejveš!
20. September 2009 at 21.49
Jsem myslel že si ze mě v tom špindlu děláte srandu… Vůbec mi nelezlo do hlavy že jste kolmo… Jinak pěkný, jen tě kárám že jsi se nezmínil o nás, mohl jsem bejt s bulwou slavnej :(
20. September 2009 at 21.57
Jo, jsem tam chtěl dát zmínku původně. Čili se omlouvám a dodávám, že Špindl hobloval vyšampóněnej LosTomanos;) Myslíš, že “ne, k nám si batoh dát nemůžeš, máme auta v Rokytnici” byl vtip?;)
20. September 2009 at 23.26
:D…dobré čtení
21. September 2009 at 9.24
Radek: přišlo mi to tak :D
21. September 2009 at 9.39
Radek: a ještě by jsi mohl dodat jak chudák CERW musel celej den poslouchat žvásty o francii, jako že: Ve Francii maj rychlejší lanovky, větší kopce, víc rozbytý a tak pod… :D
21. September 2009 at 11.45
Vy ste to fakt dali ? Ještě že sem nejel. A tys to Radku, objel na Bestii s Fox 40 ? Tak to není málo.
Jinak mě mrzí, žes nezajel Luckasse, kterému ale tímto gratuluju – po absenci Karlose na závodech byl již načase najít si nového soupeře – budu nyní váš souboj sledovat velice pečlivě – jestli teda příští rok pojedeš závody.
A naposledy – někdy je lepší nad věcma na trati moc nepřemejšlet, a rovnou je tam seslat – ten skok přes cestu bys skočil, a kdyby ne, co by se stalo, nic. TROŠKU bys to počoudil.
Skočit to, zajels Luckase. :)
A poslední douška – fotky velmi pěkné, oba dva !
21. September 2009 at 15.35
mohl bych se ještě zeptat, jaký skok je přezcesťák? nebyl sem tam od jara, takže sem zvědavý jak dvanáctiletá školačka…
děkuji